Kdyz svata Terezie od Jezise zakladala roku 1562 v Avile klaster sv. Josefa bosych karmelitek, nevedly ji k tomu jen "kontemplativni duvody". byla to take apostolska horlivost, ktera ji pohanela k dalsim zakladanim, kdyz slychala znepokojujici zvesti z okolnich zemi zmitajicich se v nabozenskych bourich reformace a dostavala se do styku s misionari z Ameriky. I modlitba sester reformovanych klasteru mela mit apostolske umysly: za kneze a kazatele, za ty, jejichz spasa je ohrozena . . .

Nekonecne cesty svateho Jana od Krize, spolureformatora radu, jeho prace, rozhovory i psane slovo, meli podobnou motivaci. Vedl jej duch proroka Eliase, ktery vola: "Rozhorlil jsem se pro Hospodina, Boha zastupu".

Terezie od Jezise se narodila 28. brezna 1515 v Avile. Po rodicich se jmenovala Cepedova. Kdyz ji bylo 14 let, zemrela ji matka a otec ji dal na vychovani k sestram augustiniankam. Po vstupu ke karmelitkam v roce 1536 prozivala nejprve obdobi nemoci a vnitrnich boju. V roce 1557 se rozhodla ze sveho zivota vyloucit vsechno, co by ji nejakym zpusobem odvadelo od Pana. Zapocal jeji zivot hluboke vnitrni modlitby a tehdy zatouzila po navratu k puvodni reholi s prisnou klauzurou. Po zalozeni prvniho klastera reformovanych karmelitek v roce 1562 zakladala dalsi klastery tohoto typu. Po setkani se sv. Janem od Krize davala i podnet k zakladani reformovanych klasteru pro muzskou vetev.

Jeji spisy se staly skolou hluboke modlitby. Zemrela v Albe de Tormes 4. rijna 1582. Dusledkem probihajici Gregorianske reformy kalendare pripadl tento den na 15. rijen. V roce 1622 byla prohlasena za svatou a v roce 1970 spolu se svatou Katerinou Sienskou za ucitelku cirkve.

Terezianska mystika se vyznacuje predevsim smyslem pro realitu duchovniho zivota a osobnim pratelskym vztahem ke Kristu. Terezie silne ovlivnila duchovni vyvoj sve doby. Svym dilem inspirovala totiz mnoho pozdejsich baroknich duchovni spisovatelu, a nejenom je. Jeji odkaz je zivy dodnes.

Narodil se v roce 1542 ve Fontiveros ve Spanelsku. Kdyz mu bylo 21 let vstoupil ke karmelitanum. Jejich tehdy uvolnenejsi reholni zivot ho zklamal, a proto uvazoval o prestupu k prisnejsim kartuzianum. V roce 1568 se setkal se svatou Terezii od Jezise a ta v nem vzbudila zajem o reformu karmelitskeho radu. Spolubratri se tomu postavili na odpor a dokonce ho na tri mesice zavreli do vezeni. Tam napsal sve nejkrasnejsi mysticke basne. Jeho nejznamejsi spisy, Vystup na horu Karmel, Temna noc, Duchovni pisen a Plamen lasky zhavy, jsou komentare k temto basnim. Prikori, ktere musel snaset, mu pomohlo k hlubokemu spojeni s Bohem a privedlo ho na vrchol mystickeho zivota. Zemrel 14. prosince 1591 v klastere v Ubede. V roce 1726 byl prohlasen za svateho a v roce 1926 za ucitele cirkve.